Nigar Hasib po útěku z politických důvodů z Kurdistánu v roce 1991 spoluzaložila se Shamalem Aminem výzkumné divadelní centrum Lalish Theatrelabor, jehož je nyní uměleckým ředitelem. Jako hlasová umělkyně rozvinula tradiční kurdské techniky hrdelního zpěvu (Hore a Siatschamana). Skládá experimentální písně, pro něž používá motto „písně nejen pro uši, ale i pro oko.“
Nigar Hasib získala za svou uměleckou práci řadu ocenění, v roce 2022 byla Lalish Theaterlabor oceněna Austrian Art Award za svůj umělecký přínos rakouským federálním ministerstvem.
